Čína v roce 2012

První články o obchodování v Číně jsme začali publikovat před více než 10 lety. Na informacích zde uvedených nebylo třeba nic zásadního měnit, i to svědčí o jejich kvalitě. K velkým změnám ovšem mezitím došlo v Číně samotné, proto bychom vás chtěli upozornit na ty problémy, se kterými se můžete potýkat dnes, tedy na začátku r. 2012.

Mobilní telefony

S českou SIM v roamingu se dovoláte všude. Hovory z ČR se často zobrazují jako číslo typu +019453 takže není vidět, kdo vám volá. SMS fungují pouze na 50 procent.

V Číně jsou dva GSM operátoři, China Mobile a China Unicom. China Unicom provozuje navíc i 3G. (3G síť provozuje i China Mobile, ale jeho síť je postavena na čínském 3G standardu, takže na mobilech koupených v Evropě nefunguje.) Pokud nejste v situaci, kdy byste z nějakého důvodu opravdu potřebovali 3G, doporučujeme vám nastavit v nastavení telefonu napevno jako hlavní síť China Mobile, protože hlavně mimo velká města China Mobile má lepší pokrytí než Unicom.

V Číně bohužel neplatí regulační omezení EU na výši tarifů roamingu jako v Evropě a vysoké ceny všech našich operátorů této "cenotvorné svobodě" odpovídají. Doporučujeme vám zjistit si cenu za hovory přijaté i uskutečněné.

SMSky mezi českými a čínskými mobily moc  nefungují. Podle našich zkušeností funguje oběma směry vcelku slušně Vodafone. Zbylí dva moc ne. Proto doporučujeme s čínskými partnery komunikovat po telefonu/mailu, nebo si koupit čínskou SIMku - viz. další odstavec.

Velmi se vyplatí vzít si sebou nějaký starší mobil a hned po příletu si na letišti koupit čínskou SIM kartu. Obvykle stojí 50rmb a je v ní i 30-40rmb kreditu. Upozornění: v Číně funguje "vnitrostátní roaming", tzn. že když si koupíte číslo v Pekingu a přeletíte s ním do Šanghaje, platíte i za příchozí hovory. Stále je to však výrazně (VÝRAZNĚ) méně než tarify českých operátorů.

Nákupy elektroniky

Můžete si tu rovnou koupit i mobilní telefon, u těch novějších a dražších můžete ušetřit - dle našich dlouhodobých zkušeností - tak do 25% oproti ceně v Česku. Novinky jako iPhone apod. jsou ale na čínském trhu uváděny se zpožděním a cenová politika je taková, že jsou dražší než v USA nebo Evropě, protože se jedná o prestižní, příplatkovou záležitost. Z toho tedy vyplývá, že pokud vám někdo na trhu nabízí nejnovější iPhone za třetinovou či nižší cenu, je to určitě padělek. Solidní prodejce vám naopak sám na férovku řekne, "tento telefon se pouze tváří jako iPhone, ale je postaven na Javě-Androidu, takže si do něj nestáhnete žádnou Applovskou aplikaci." Riziko nákupu je už pak jen na vás. Kvalitní telefon čínské provenience, který např. umožňuje používání dvou SIM karet, stojí cca od 700rmb výš. Osvědčené značky jsou např. Meizu nebo Xiaomi.

Také si dejte pozor na USB klíčenky (flash disky) se "zázračnou" kapacitou ve výši stovek GB. Mají na to trik, že vám klíčenku dokonce zasunou do počítače a Průzkumník ve Windows opravdu ukáže tuto kapacitu. Teprve až když se pokusíte tam ty stovky GB fyzicky nahrát, tak zjistíte, že ta kapacita tam není. Obecná rada: ve velkých městech jsou obrovská tržiště s elektronikou, kde vedle sebe stojí desítky a stovky obchůdků, a kde 99,9% zákazníků jsou Číňani. Zde prodejci nemají jediný důvod prodávat padělky. Zde jsme si také nakoupili vše od mobilného telefonu, tabletu, notebooku až po digitální zrcadlovku s několika objektivy. S ničím nebyl žádný problém. Jiná je ovšem situace na tržnici, kam chodí hlavně cizinci a kde mezi pěti stánky s textilem a hodinkami je najednou jeden osamocený stánek s elektronikou...

Internet

Čína zaujala v posledních letech velmi specifický vztah k internetu. Infrastruktura je opět perfektní a v každé lepší kavárně nebo restauraci je běžné wi-fi, ale veškerý obsah do a ze zahraničí je kontrolován a z velké části blokován. Cílem je, aby běžný Číňan neměl možnost přístupu na jakékoliv (zahraniční) servery, které jsou mimo kontrolu čínské vlády.

Z praktického pohledu se tedy připravte na to, že rychlost spojení do zahraničí je výrazně nižší. Skype funguje, ale občas se zasekne a je třeba spojení navázat znovu. Že nefunguje Facebook, Twitter, LinkedIn, Blogspot nebo Youtube (z video serverů pak ani Vimeo, Metacafe apod.), to při obchodování asi tolik nevadí. Ale kdo používá např. Gmail, ten by měl počítat s tím, že i když Gmail jako pošta ještě jakž takž funguje, tak např. související služby - Dokumenty apod. - již jsou zablokované. Stejně tak i další "cloudové" služby jako Dropbox a další. Z českých serverů je problém se Seznamem, který z důvodu ochrany sebe sama naopak blokuje přístup z Číny. Takže pokud máte email na Seznamu, nedostanete se do něj. Hotmail a nově též Outlook.com fungují bez problémů.

Dvě zajímavosti ke Googlu: má jednu otravnou vlastnost, že se zobrazuje v jazyce té země, kde zrovna jste. Zatím nikdo nepřišel na to, jak to nastavit tak, aby se nastavoval ne v jazyce země, ale v jazyce našem. Naštěstí to okénko na vyhledávání je stejně jednoduché jako v Česku, takže není problém. Co se blokování čínskou vládou týká, tak pokud nevyhledáváte kontroverzní temata, Google funguje. Nicméně nefungují složitější nastavení - vyhledání stránek za poslední měsíc nebo rok apod.

Pokud máte nějaké dokumenty, které potřebujete k jednání, doporučujeme si je prostě všechny fyzicky přivést sebou: prezentace uložené kdekoliv na internetu, firemní videa na Youtube atd. To platí i o emailu: je lepší ho mít fyzicky v notebooku, nežli na firemním serveru v Česku.

Seznam, a obecně české servery zatím nějaké větší problémy nemají, ale zadrhává je to, že dnes již skoro na každé stránce je odkaz na Facebook nebo Twitter. V praxi to funguje tak, že stránka se natáhne do prohlížeče až k odkazu na blokovanou stránku, který nefunguje - browser tak čeká cca 60sekund než to "vzdá" a pokračuje dál. Dejte tomu chvíli a uvidíte sami.

Naše obecné doporučení na závěr se týká obecné bezpečnosti. Používejte Firefox, ne IE (Opera v Číně moc nefunguje), dále HTTPS kde to jen jde a ideální je připojovat se přes ověřenou VPN. Pokud vám předchozí věta moc neřekla, doporučejeme věnovat tomu trochu času i peněz a případně si počítač nechat nastavit a zajistit odborníkem. Nebo si sebou vzit nějaké staré "železo", kde nemáte žádná kritická data. A jako člověk, kterému jeden notebook již ukradli, musí autor tohoto článku se vzpomínkou na  fotky, které v něm měl uložené, jen smutně zkonstatovat: zálohovat, zálohovat, zálohovat.