Kurz čínského yuanu (jüanu)

Velký čínský měnový třesk

NOVINKA: pro své přátele a obchodní partnery si nyní můžete tady objednat naši dárkovou publikaci o Praze v čínštině s krásnými fotografiemi

Odshora znaky YINHANG (jin-chang), BANKA a vpravo ZUANSHI (cuan-š’), DIAMANT (Shanghai, červenec 2005)

Na monitoru počítače na recepčnim pultu našeho oblíbeného hotelu v Hangzhou svítilo dlouhá léta v kolonce "USD" jedno a totéž číslo: "8,28 RMB." Celou tu dobu mne to při výměně peněz pokaždé inspirovalo k malé meditaci na klasické téma proč to ti Číňané dělají zrovna takhle: proč kurz zobrazují na monitoru, když je pořád stejný - proč ho radši nevytisknou na nějaký plakát? Inu, Čína... Navečer 21. července 2005 byl ovšem počítač odpolední revalvací yuanu (v české transkripci "jüanu") o 2.1% probuzen z dlouhého spánku, pixely se zachvěly a na obrazovce naskočila nová hodnota, 8,11 RMB za dolar. Od toho dne se na monitoru každý den objevuje jiné číslo. Co se to přihodilo?

Čínský yuan byl dlouhá léta pevně navázán k dolaru na zmiňované hodnotě 8,28. Postupné slábnutí dolaru - a s ním související zlevňování čínských vývozů - dlouho nahrávalo čínským exportérům vyvážejícím za jiné měny než dolar. Při obchodování v dolarech se zase nemuseli starat o kurzová rizika. Jak se ovšem čínská ekonomika sama stává čím dál větším importérem, v delší perspektivě se navázanost yuanu na dolar začala jevit jako přítěž. Na základě rozhodnutí čínské Státní rady proto 21. července 2005 skončila mnohaletá politika fixního kurzu vůči jediné měně - americkému dolaru.

Jak funguje současný kurzový režim

Zásadní změna je ta, že kurz yuanu se již neváže pouze na americký dolar, ale na koš celkem 11 měn (viz. obrázek z článku Chinese puzzles, ve kterém 11. srpna shrnul dosavadní zkušenosti se směnitelností čínské měny renomovaný anglický týdeník The Economist.) Čínská centrální banka na závěr každodenního obchodování stanoví kurz yanu na další den. Pro pohyb kurzu během následujícího dne je - v době psaní tohoto článku - vymezeno rozpětí 0.3%, ve kterých se yuan může volně pohybovat. Teoreticky by tak yuan mohl až po 0.3% skocích posilovat (či oslabovat), jak je ale vidět z grafu, nedošlo k tomu, naopak, yuan se vůči dolaru pohybuje v rozpetí výrazně užším. Jestli za tím jsou intervence čínské národní banky (připomeňme, že Čína nejenom sedí na obrovských devizových rezervách, ale je také jedním z hlavních držitelů a kupců amerických vládních dluhopisů, takže má hnedle několik nástrojů, jak kurz ovlivnit), nebo jsou vzájemné poměry v koši měn vyváženy tak, aby nemohlo dojít ke skokovému posílení, je otázka, na niž zná odpověď jen několik nejvyšších čínských činitelů.

Pro české firmy a importéry z Číny je v této chvíli asi nejdůležitější domněnka, že v nejbližší době se není třeba obávat zásadnějšího posílení čínské měny. To, že v tomto ohledu panuje obecná shoda mezi analytiky samozřejmě neznamená, že se všichni analytici nemohou zmýlit. Nepříjemné je tak prozatím pouze to, že do obchodních úvah čínské strany vstoupil změnou kurzového režimu další rizikový faktor, a jak známo, riziku se čínský obchodník vyhýbá jako čert svěcené vodě, přinejmenším tím, že navýší nabídkovou cenu o "koeficient toho co kdyby a kdo ví jak to bude". I tak by ovšem posílení yuanu muselo dosáhnout řádu jednotek až deseti procent, aby mělo na zdražení zboží takový vliv, jaký má v poslední době třeba postupné odbourávání provinčních a celočínských dotací na podporu exportu.

Dodatek 1: 16. srpna 2005 proběhla médii zprávička, že čínské orgány uvažují o rozšíření fluktuačního pásma z 0.3 na 2%.

Dodatek 2: 18. srpna 2005 vyšel v časopise Reflex komplexnější článek "Čínská bouře ve sklenici vody" od analytika Volksbank, Vladimíra Pikory, o dopadu změn kurzového režimu, jejich souvislostech a vyhlídkách do budoucna.

Dodatek 3: 10. dubna 2006 jsme při procházce městem zjistili, že budovy banky a diamantová budova, zachycené na ilustrační fotce vlevo nahoře, již neexistují. Inu, Čína...

Dodatek 4: 29. listopadu 2006 přinesla média zprávu, že za rok a půl od změny kurzového režimu posílil yuan celkem o 5,31%. To bylo mezitím ovšem více než vyrovnáno růstem koruny vůči dolaru, takže vůči koruně jako takové yuan neposílil, naopak, došlo k jeho oslabení, což dovozy do ČR z Číny i nadále zlevňuje - viz. graf (jeho aktuální denní verzi naleznete např. na Yahoo!) /za odkaz na graf patří náš dík ekonomovi Danu Vořechovskému, jehož blog je plný makroekonomikých informací o Číně./

Dodatek 5: 25. prosince 2006 je RMB k mání v kurzu 7,816, což znamená posílení 5,8% oproti červenci 2005. Očekává se, že v roce 2007 bude postupné posilování yuanu stejným tempem pokračovat i nadále. Pokud dojde k rozšíření fluktuačního pásma, bude se jednat o rozšíření spíše kosmetické povahy. Po nedávné návštěvě US ministra financí a šéfa FEDu v Pekingu je pravděpodobné, že Čína bude i nadále odolávát mezinárodnímu politickému tlaku na rychlé uvolnění kurzového režimu. My se domníváme, že pro to má dva dobré důvody: za prvé, velké množství spekulativního kapitálu bylo investováno do čínských aktiv (např. nemovitosti, podíly v čínských firmách atd.) nikoliv kvůli těm aktivům samotným, ale právě v očekávání rychlého zisku ze skokového posílení yuanu, po kterém by následoval rychlý přesun tohoto kapitálu jinam. Takové posílení by prospělo mnohem více spekulantům nežli čínské, potažmu světové ekonomice. Za druhé, export se - podle oficiálních statistik - v současné době podílí na čínském GDP cca 37%, a ztížení pozice čínských exportérů by tak mělo za následek ekonomické problémy mnoha firem.

Vysmátý pán vpravo je guvernér Čínské lidové banky, Zhou Xiaochuan, a ani ministr obchodu Bo Xilai nevypadá, že by mu jeho resort dělal nejaké starosti (foto www.shanghaidaily.com)

Dodatek 6: 8. března 2007 se na výročním zasedání čínských komunistů vyjádřil guvernér čínské centrání banky Zhou Xiaochuan, že Čína by "již brzy měla rozšířit fluktuační pásmo yuanu vůči dolaru." Tak jen abyste o tom věděli, že to řekl... :-)